Poslední chvilky s výměnnými studenty (první polovina června)

Dnes už jsem měsíc zpátky v Česku, ale ráda bych vám dovyprávěla svůj příběh do konce. Dnes se sice nedostaneme na úplný konec, ale od konce mé výměny nás už bude dělit jen jeden článek.


Už před distriktní konferencí nám bylo nabídnuto, že se také můžeme zúčastnit starlight pride, mě se moc nechtělo, ale po distriktní konferenci jsem si uvědomila, že chci se svými výměnnými kamarády strávit co nejvíce času.

2.6 a 3.6

Do Portlandu jsem jela se Sam, která je také na výměně v Salemu. Cestou jsme se ještě zastavili na obědě a já poprvé v životě jedla Sushi. Pořád jsme, ale byli v Portlandu příliš brzo, takže jsme obvolávali všechny, kdo jsou v Portlandu jestli u nich můžeme být. Nakonec si nás na 2 hodiny „adoptoval“ Kush. Před půl šestou nás Kushova host mamka dovezla ke Thiagovi, kde jsme měli spát. Dojeli jsme tam, rozloučili se s Kushovou host mamkou jen jsme si dali věci do jejich domu a jeli do Downtown Portlandu, kde se starlight pride konala. Sraz byl v 6, ale pride začínala, až když byla tma, takže okolo 9. Během těch 3 hodin jsme tam většinu času jen stáli a čekali. Nejvtipnější bylo, když jsme hledali záchody, protože žádné veřejné v downtown nebyli. Po asi 10 min hledání jsme s Kushem šli do Hiltonu, protože jsme nic jiného nenašli. Asi půlhodinu před tím, než začala pride jsme to rozjeli a tančili na YMCA, Party in USA, Can’t stop the felling, Macarenu a další… Dokonce jsme roztančili i jeden starší manželský pár. A pak to začalo celá starlight pride trvala asi 3h a nachodili jsme cca 10 km. Pak už jsme jeli do Thiagova domu (celá naše 10 člená skupinka), kde jsme se okolo půlnoci navečeřeli. Pak už jsme šli do Thiagova pokoje sledovat filmy. Já a Wout jsme byli unavení a tak jsme šli okolo 3 hodiny ráno spát do vedlejšího pokoje. Na 5 hodinu jsme měli nastavené budíky a šli jsme sledovat východ slunce. Po návratu do domu jsme všichni usnuli. Okolo 11 jsme pak začali postupně odjíždět. BYL TO ROZHODNĚ JEDEN Z NEJLEPŠÍCH MOMENTŮ MÉ VÝMĚNY.

14.6.

Byl můj poslední den v americké škole. A mé pocity? Cítila jsem se zvláštně. Normálně si lidé přejí hezké prázdniny. Mě ale spolužáci a učitelé přáli Enjoy your life (užívej si život) a podobné věci.

16.6.

Jsme měli rozlučku s ostatními výměnnými studenty byl to super a zároveň strašně těžký den. Loučili jsme se, povídali, fotili, jedli a povídali. Až při cestě z této akce domů jsem si uvědomila, jak moc mi to, co mě čeká v pondělí, ulehčí to loučení.

O tom, co bylo v pondělí příště.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s