Klára lyžuje (23, 24, 25 a 26 týden)

Tak nějak se u mě stává tradicí, že blog vychází s velkým zpožděním. Mám pro to, ale odůvodnění, tím, že už tu jsem víc, jak půl roku tak mi to, co se děje připadá běžné, takže by týdenní příspěvky nebyli zajímavé.

Nejzajímavější událostí února byl náš výlet s ostatními výměnnými studenty a studenty, kteří pojedou příští rok na výměnu a také o tom bude hlavně tento blog.

 

čtvrtek 8.2.

Vyjížděli jsme před 7 ze Salemu. Salem byl první zastávka, takže jsme vyjížděli nejdřív. Jeli jsme přes Clackamas, Hood River, Dalles a v Hemiston jsme se zastavili na oběd. Odpoledne jsme se zastavili v Pendleton Skete Parku a strávili asi 3h bruslením. Největší sranda bylo sledovat ty, kteří stáli na bruslích poprvé v životě. Do kempu v Cove jsme dojeli  až po 6 večer, takže jsme ztrávili většinu dne v autobuse. Po příjezdu jsme se museli ubytovat, což byla docela hrůza, protože byly 2  velké chatky pro holky a 2 pro kluky, ale holek bylo víc, takže jsme některé museli spát na zemi v prázdném podkrovním pokoji, což se nakonec ukázalo jako velká výhoda, protože tam bylo v noci teplo. Po večeři jsme si sedli podle Country group a měli asi 4 h na to, aby se nás budoucí výměnní studenti ptali na naše země, ale po asi hodině jsem najednou seděla  stolu se svými kamarády ostatními studenty.

 

 

pátek 9.2.

Hned po snídani, která byla v 7:30 jsme se  my, studenti na výměně rozdělili do skupinek, nebo spíš rotariáni si nás vybrali a vydali jsme se navštívit školy. Mě si do skupiny vybral Sparky, protože je od nás z klubu. Ve skupině se mnou byl Nevras (Turecko), Kush (Indie), Sebastian (Slovensko), Emma (Itálie) a Chio (Chile). My jsme jeli do Grande Ronde Academy v Le Grande. Každý z nás seděl v jedné třídě a děti od školky do našeho věku se nás mohli ptát na cokoliv. Některé dotazy byli hodně vtipné třeba jaká je moje oblíbená barva nebo oblíbené zvíře. Po obědě jsme se vydali zpět do kempu a pak jsme se vydali do Oregon Trail Interpretive Center a pak už jen na večeři do Senior Center.

 

 

sobota 10.2.

Sobota byl strašně dlouhý den. Snídani jsme měli už v 6:15, protože jsme jeli lyžovat. Nebo spíš mohli jsme si vybrat mezi běžkami, sjezdovým lyžováním a snowbordem. Já si vybrala sjezdové lyžování, protože to už jsem někdy dělala :D. Skoro celé dopoledne jsem lyžovala sama, občas se ke mně někdo přidal, ale ostatní byli buď extra dobří, nebo začátečníci. Po obědě mi ale Rotary řeklo, že už můžu vzít své kamarády Kushe (Indie) a Thiaga (Brazílie) na velkou sjezdovku. První problém nastal při vystupování lanovky, kdy jsme se do sebe nějak hromadně zamotali a všichni tři spadli. Na vršku jsme si ještě udělali fotky, ale pak jsme nějak špatně zatočili a najednou jsme byli na té nejnáročnější sjezdovce, která v areálu je. Thiago se začal strašně bát, takže ho dolů museli dostat instruktoři, kteří v areálu pomáhali, Já a Kush jsme pokračovali dál, ale sjezdovka byla čím dál tím víc strmá a taky bylo ve sněhu vidět, že tou trasou nikdo před námi ten den nejel. Teď zpětně si dělám srandu z toho, že jsem  byla sama, tedy s Indem v lese bez signálu, no zní to hodně  vtipně. Po asi půlhodince jsme s Kushem dojeli dolů. My jsme si to pak sjeli ještě párkrát, ale už bez Thiaga. Thiago i Kush pak o tomhle našem dobrodružství říkali rotariánům, ale nikdo jim nevěřil. Na večeři jsme byli zase v Senior Centru a po večeři  s nimi hráli Bingo, ale hlavně jsme byli strašně unavení. Museli jsme tam být dlouho, protože v tu dobu rotariáni vybírali, kdo pojede příští rok do jaké země a my jsme jim to pak, co nejvíc překvapivě oznámili. Moc se mi to líbilo, bylo to emotivní a hlavně bylo to mnohem osobnější než e-mail, který přišel mě. Po skončení tohoto oznamování jsme šli spát až v 11. Byl to jeden z nejnáročnějších dnů výměny a hlavně nejkrásnější.

 

 

neděle 11.2.

V neděli jsme byli naprosto šťastní, protože snídaně byla až v 9. Celý den jsme strávili se studenty, co pojedou do našich zemí na výměnu. My jsme měli takovou československou skupinku, protože se neví, kdo pojede na Slovensko a kdo do Česka. Naučili jsme je zdravit, děkovat a říkat Nerozumím, protože to nám přišlo nejdůležitější. Večer jsme pak už byli s ostatními výměnnými studenty a říkali jsme jazykolamy z ostatních jazyků. Mimochodem Strč prst skrz krk, podle mě, řekla nejlépe Kiia z Finska.

 

pondělí 12.2.

Celé pondělí jsme strávili cestou zpět „domů“ jen jsme měli zastávku na oběd. Do Salemu jsem se dostala až okolo 8.

 

Na Oregonu mě nejvíc baví, jak to tu je rozdílné. Během 5dní jsem viděla hodné rozdílnou přírodu.

 

14.2. byl Valentýn a připadalo mi vtipný, jak to Američané přehání. Hodně holek mělo balonky do tvaru srdce, přeplácaný kytky a obří plyšový medvědy, prostě kýč.

 

Během února se také začalo zlepšovat počasí. Tedy vlastně během února i poprvé sněžilo, ale já jako holka z Krkonoš jsem tu trošku nebrala jako žádný sníh. A taky jsem  17.2. byla poprvé běhat, jen v mikině.

IMG_20180222_070318
První a poslední sníh v Salemu
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s